Česká historie je plná zajímavých osobností. Některé jsou notoricky známé jako například Karel IV. nebo Jan Ámos Komenský, některé upadly v zapomnění. Není to docela spravedlivé, protože tyto osobnosti představovaly velký přínos pro naši zemi. Jedním z takových polozapomenutých osobností byl nepochybně Václav II. syn slavného krále Přemysla Otakara II, krále železného a zlatého a děd ještě slavnějšího krále Karla IV.
Dědic Přemysla Otakara II.
Václav se stal králem ještě v dětském věku, když v kruté bitvě na Moravském Poli přišel o život jeho otec, který zemřel v boji proti římskému králi Rudolfovi Habsburském. Možná by se tak nemuselo stát, kdyby českého krále nezradila jeho šlechta.
Po Přemyslově smrti bylo v české zemi zle. Malý Václav II. byl uvězněn a místo něj vládl poručník Ota Braniborský, který nelítostně a krutě drancoval zemi.
Naštěstí bylo v zájmu české šlechty i římského krále, aby se mladý král ujal panování (jak římský král, tak šlechta chtěli vládnout za Václava). Ostatně dcera římského krále Guta se stává Václavovou manželkou. Proto se mladinký teprve dvanáctiletý král ujímá vlády. Nejprve s podporou milence své matky Záviše z Falkensteina, který mu pomáhá obnovit pořádky v zemi. Pro římského krále je ovšem Falkensteinova politika nepřijatelná. Osten nenávisti se daří implantovat do Václavova srdce, který nechává Záviše popravit. Toto je jistě kontroverzní čin, ale v historii nijak výjimečný a neobvyklý.
Václav II. byl výjimečný král a velký vizionář. Zdaleka ne všechny své vize dokázal zrealizovat. Například jeho sen o vzniku českého arcibiskupství dokázal zrealizovat až jeho vnuk Karel IV, stejně tak jeho touhu po založení první české univerzity.
Ale některé záležitosti se mu podařily. Například začal razit novou měnu, takzvané české groše, které patřili mezi nejhodnotnější peníze v tehdejší Evropě. Václavovi se dočasně podařilo ovládnout také Polské a Uherské království.
Bohužel tento významný muž české historie umírá poměrně mlád ve věku 34 let.