Dříve byly půjčky čistě doménou bankovních subjektů. Byly přísně kontrolovány státem a ten rozhodoval, komu bude poskytnuta a komu nikoliv. Toto samozřejmě zahrnovalo i hypotéky, kterým se tehdy říkalo půjčky na bydlení. Populární byla například ta novomanželská.
To se změnilo po sametové revoluci, kdy i banky přešly ve velké většině do rukou soukromých subjektů. Najednou se i banky ocitly v tržním prostředí a musely začít své zákazníky přesvědčovat, že jsou lepší než konkurence.
Není tedy divu, že vzniklo mnoho nových programů a typů například bankovních účtů či různé druhy půjček, ať už se jedná o ty klasické či účelové.
Aby toho nebylo málo, na trhu půjček začaly působit i nebankovní subjekty. Ty se nezabývají ukládáním a schraňováním peněz svých klientů, nýbrž pouze jejich půjčování. Jejich portfolio bývá obvykle mnohem větší, než je u bank. Proč je tomu tak?
Faktem je, že banky jsou mnohem více svázány určitými pravidly. Například nebankovní hypotéka https://www.americka-nebankovni-hypoteka.cz/ může být i bez dokládání příjmu či bez ověřování v registru dlužníků, což je něco, co banka musí u jakéhokoliv typu půjčky dělat.
Dalším typem, který je exkluzivně u nebankovních subjektů, je takzvaný americký typ hypotéky. U něj není potřeba ručitel, neboť ručíte nemovitostí, kterou si kupujete. Ta je až do úplného splacení celé částky, a to včetně všech úroků a poplatků, majetkem dané firmy, ačkoliv jej dlužník může běžně užívat. Zde může nastat problém v případě, že by se chtěl ještě před splacením z nějakého důvodu odstěhovat.
Zdá se tedy, že vzít si půjčku u těchto subjektů je výhodnější než u banky. Nemusí to však být vždy pravda. Banky nabízí jednak větší jistotu a stabilitu, ale hlavně nižší úrok a často i férovější podmínky.
Záleží tedy na každém z nás, aby se rozhodl, který typ pro něj bude nejvýhodnější. Neměli bychom však koukat ani tak na to, kdo je poskytovatelem, jako na to, jaké jsou přesné podmínky. Jen tak nespláčeme nad výdělkem.